Pravidla hodnocení žáků

  

Základní škola a mateřská škola, Dětřichov, okres Liberec, příspěvková organizace

Příloha č.1 - školního řádu ZŠ

pravidla pro hodnocení výsledku vzdělávání žáků

Č.j.:

                       34/2009

Vypracovala:

Alexandra Bufáková, ředitelka školy

Směrnice nabývá účinnosti ode dne:

1. 9. 2009

Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.

 

 

I. Obecná ustanovení

1. Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici jako přílohu školního řádu.

 

Obecné zásady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

§         Hodnocení vychází z jasných cílů a úkolů v jednotlivých oblastech a etapách vzdělávání.

§         Základ efektivního hodnocení je především zpětná vazba, která se dá charakterizovat jako písemná nebo ústní informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku – správně, nesprávně, málo, příliš atd. Zásadně však nemá a nesmí posuzovat kvality žáka – šikovný, schopný, pilný atd., (ani ho porovnávat s ostatními spolužáky – nejlepší, nejšikovnější ve třídě). Okamžitá zpětná vazba je jednou ze základních podmínek efektivního učení, zatímco posuzování kvalit žáka je naopak rizikovým postupem, který může učení blokovat.

§         Při poskytování zpětné vazby (popisem nebo konstatováním) musí být kladen důraz na vhodnou formulaci – přednost musí být dávána pozitivnímu vyjádření a teprve následně se vyjadřovat ke konkrétním nedostatkům ve zvládnutí učiva. Například – ovládáš bezchybně …, učivu rozumíš, ale občas chybuješ v …, je nutné ještě procvičovat ….

§         Používané způsoby a metody posuzování výsledků práce žáků musí být v souladu se základní filosofií školního vzdělávacího programu, zejména s partnerským vztahem k žákům a soustavným vytvářením bezpečného prostředí. Právě oblast hodnocení je tradiční oblastí uplatňování mocenských postojů vůči dětem, a proto je i zkouškou toho, jak opravdově se tento proklamovaný partnerský vztah a bezpečné prostředí ve škole skutečně myslí, vnímá a především realizuje.

§         Každému hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kriterií hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen.

§         Důležitým prvkem procesu učení je práce s chybou. Žák má právo udělat chybu s vědomím toho, že chybovat je normální, neboť je to nedílná součást procesu každého učení. Chyba a následná práce s ní je příležitostí ke zlepšení.

§         Součástí hodnocení musí být i sebehodnocení žáka, jeho schopnost posoudit jak výsledek své práce, tak i vynaložené úsilí a osobní možnosti a rezervy. Sebehodnocení žáka je nejen nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit.

§         Při hodnocení se vždy posuzuje individuální pokrok žáka, při respektování jeho individuálních předpokladů bez srovnávání s ostatními spolužáky.

§         Nedílnou součástí hodnocení je vzájemné hodnocení mezi žáky. Je proto velmi důležité učit žáky kriticky a objektivně posoudit nejen svůj výkon, ale i výkon druhých (nejen žáků, ale i vyučujících). K tomu je nezbytné mít předem dána kriteria pro hodnocení – nejlépe předem společně vytvořená žáky a vyučujícím. Právě proces tvorby kriterií umožní žákům si mnohem lépe uvědomovat, co je pro hodnocenou oblast nebo okruh nejdůležitější.

§         Tradiční zkoušení žáků před celou třídou je nahrazeno efektivnějšími způsoby zjišťování vědomostí a dovedností žáka, protože je to kromě stresové složky, odporující výchozí filosofii vytváření bezpečného klimatu, výrazná ztráta času pro ostatní žáky.

§         Žáci by měli mít právo při zjišťování jejich znalostí využít možnosti bez vysvětlování říct, že nejsou připraveni (mimo souhrnnějších písemných pracích, které se oznamují s delším časovým předstihem). Současně si s vyučujícím domluví náhradní termín.

§         Ačkoliv závěrečné rozhodnutí o známce je na vyučujícím, žáci by se měli od začátku přibírat k diskusi o známce, aby jim byla jasná hodnotící kritéria a dál se posilovala jejich dovednost sebehodnocení.

§         Žákům nejsou zadávány klasické „čtvrtletní písemné práce“ (rozhodování o výsledné známce za klasifikační období nemůže zásadně ovlivňovat jedna práce žáka).

§         Pro přípravu na souhrnnější písemné práce je vhodné používat kooperativní vyučování, kde skupina zodpovídá za to, že látce rozumí všichni členové skupiny.

§         Skupinová práce se zásadně nehodnotí známkou, ale jednotliví členové skupiny hodnotí sami sebe, svůj přínos pro skupinu a své zapojení do práce skupiny. Současně by mělo probíhat vzájemné hodnocení jednotlivých členů skupiny. Známku získává žák od vyučujícího pouze za individuální výkon.

§         Stanovená základní východiska pro hodnocení a klasifikaci žáků jsou zcela závazná pro všechny vyučující a musí být všemi vyučujícími dodržována.

§         Hodnocení zdůrazňuje individuální pokrok žáka, popisuje konkrétní zvládnuté oblasti vzdělávání resp. míry naplnění očekávaných výstupů, podněcuje žáka k dalšímu rozvoji - ukazuje další cestu. 

II. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

Formy hodnocení

 

§         V 1. a 2. ročníku se užívá ve všech předmětech slovní hodnocení.

§         Ve 3. - 5. ročníku může být použito slovní hodnocení nebo klasifikace vždy ve všech předmětech pro všechny žáky ročníku. Forma hodnocení bude stanovena na základě písemně stvrzené dohody třídního učitele a rodičů nejpozději v listopadu aktuálního školního roku. V případě klasifikace je pro zachování kontinuity vhodné doplňovat známky slovním hodnocením.

 

Slovní hodnocení:

 

Průběžné ústní hodnocení

§         Během jednotlivých činností žáka jako motivační složka.

§         Zpětná vazba na konci dané činnosti.

§         Individuální rozhovory s žákem podle potřeby.

 

Průběžné písemné hodnocení

§         Je zaznamenáváno nejméně jedenkrát v průběhu každého měsíce do záznamníku žáka členěného na měsíce.

§         Dílčí sdělení jsou používána při hodnocení jednotlivých cvičení a činností přímo v sešitech.

 

Informování zákonných zástupců je zajištěno:

§         Písemným průběžným hodnocením

§         Možností individuálních konzultací s vyučujícími

§         Na třídních schůzkách a na společných setkáních učitel x zákonný zástupce x žák

§         Možností nahlédnutí do významnějších testů žáka resp. portfolia žáka

§         Vysvědčením předávaným na konci I. a II. pololetí

 

Hodnocení žáka na vysvědčení

§         Vystihuje úroveň rozvoje, kterého dosáhl žák ve vztahu k naplnění očekávaných výstupům formulovaným v jednotlivých předmětech školního vzdělávacího programu.

§         Je všestranné – obsahuje všechny vyučované předměty.

§         Obsahuje ocenění úspěchů žáka, zdůraznění jeho kvalit, upozornění na oblasti, na které je třeba se zaměřit, a naznačení dalšího rozvoje žáka.

§         Obsahuje také doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat .

§         Je adresované žákovi a formulace jsou volené tak, aby mu byly srozumitelné.

§         Je individualizované vzhledem ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka.

§         Zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jeho vývoji.

§         Obsahuje ohodnocení snahy, píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání.

§         Hodnotí třídní učitel na základě podkladů celého týmu učitelů, kteří daného žáka učí v hodnoceném období.

 

Způsob celkového hodnocení žáka daným stupněm

A) Prospěl(a), pokud žák naplnil ve stanovené míře očekávané výstupy v předmětech, kterým je žák vyučován v daném ročníku.

B) Neprospěl(a), pokud žák nenaplnil očekávané výstupy v některém z vyučovaných předmětů výuky v daném ročníku. Toto hodnocení musí být zdůvodněno ve slovním hodnocení daného předmětu.

 

Škola zajistí přepis slovního hodnocení na klasifikaci

§         V případě vyžádání základní školou, na kterou žák přestupuje

§         Pro potřeby přijímacího řízení

 

Převod je realizován třídním učitelem po konzultaci s vyučujícími daných předmětům. Pro potřeby přijímacího řízení na víceletá gymnázia je převod realizován za stejných zásad v lednu nebo únoru školního roku v 5. ročníku pouze na žádost rodičů.

 

Klasifikace

 

§         Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován stupni:

      1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný

§         Pro zápis hodnocení se využije číslice.

§         Známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka.

§         Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

§         Do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností,

      postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka.

§         Hodnocení musí probíhat průběžně v celém časovém období a výsledná známka je

stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů.

§         V případě zhoršení prospěchu je nutno ihned písemně informovat rodiče a konzultovat s nimi daný problém.

§         Klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a procvičené učivo.

§         Žák má právo si své případné neúspěšné hodnocení plně opravit.(po dohodě s učitelem).

§         Klasifikace je pravidelně zaznamenávána do žákovské knížky.

 

Charakteristika klasifikačních stupňů

 

Klasifikační stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje svoji práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostudia.

 

Klasifikační stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita. Jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc.

 

Klasifikační stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich získávání a třídění, tak zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu a pomoc.

 

Klasifikační stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Nedokáže si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyžaduje výraznou pomoc učitele. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho písemný a ústní projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních.

 

Klasifikační stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňovaní osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti a dovednosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, má problémy s jejich vyhledáváním. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu.

 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) Prospěl(a) s vyznamenáním – Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr nepřesáhne hodnotu 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm 1.

b) Prospěl(a)

c) Neprospěl(a) – Žák neprospěl, je-li v některém předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“.

 

Celkové hodnocení nepovinných předmětů a zájmových útvarů

pracoval úspěšně

pracoval

 

 

Získávání podkladů pro hodnocení žáka (žákovské portfolio)

§         Komunikace učitel – žák, průběžné ověřování výsledků vzdělávání

§         Výsledky ze skupinové práce, hodnocení spolupráce ve skupině, hodnocení zpracovaných výstupů

§         Individuální písemné úkoly

§         Individuální písemné ověřování - komplexní úkoly a testy jsou podkladem pro průběžné písemné hodnocení

§         Dále například použité standardizované testy Kalibro, SCIO, CERMAT,... 

§         Sebehodnocení žáka

 

Sebehodnocení žáků

§         Ústní i písemná forma.

§         Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně, přiměřeně věku žáků.

§         Hodnocení práce ve skupině po ukončení skupinové práce.

§         Je jednou z kompetencí získávaných v průběhu vzdělávání.

 

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

§         Hodnocení vychází z individuálního vzdělávacího plánu.

§         V případě klasifikace rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

§         Dochází k úpravě metod, obsahu a ověřování míry naplnění upravených očekávaných výstupů na základě individuálních vzdělávacích potřeb.

 

Postup do vyššího ročníku

Postup do vyššího ročníku se řídí §52 Zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

Komisionální zkoušky, přezkoušení a opravné zkoušky

Důvody konání těchto zkoušek jsou uvedeny v §52 a §53 Zákona č. 561/2004Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

Komisionální přezkoušení

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, žádá rodič příslušný krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Opravné zkoušky

Opravné zkoušky konají žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

 

Organizace a sestavování komisí vychází z §22 a §23 vyhlášky č. 48/2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

 

Složení komise a její činnost

Komisi pro komisionální přezkoušení nebo opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, kterým je obvykle ředitel školy, zkoušející učitel, jímž je obvykle vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen a přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek zkoušky či přezkoušení stanoví komise hlasováním. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení či zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení či zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení či opravné zkoušky stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

 

Výstupní hodnocení

§        Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené RVP pro základní vzdělávání.

§         Výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

a) možnostech žáka a jeho nadání,

b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,

c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky,

d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

§         Výstupní hodnocení vydá škola žákovi nejpozději na konci února v pátém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

III. Výchovná opatření

§         Ředitel školy uděluje na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci a např. reprezentaci školy.

§         Třídní učitel uděluje na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy pochvalu za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

§         Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

§         Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

§         Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

§        Udělení výchovného opatření se zaznamená bez zbytečného odkladu do dokumentace školy. Udělení pochvaly za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

Pravidla pro výchovná opatření

 

§         Pochvaly i sankce jsou provázeny komplexní pedagogickou diagnostikou žáka.

§         Jsou odůvodněná a tyto důvody jsou oznámeny příslušným žákům a zákonným zástupcům.

§         Všem sankcím předchází pedagogičtí pracovníci prevencí, opakováním pravidel chování, individuálními rozhovory s žáky, spoluprací se zákonnými zástupci a kolegy.

§         Napomenutí třídního učitele je zpravidla první sankcí, mimo zvláště závažné porušení pravidel, kdy je možné využít větších sankcí. Napomenutí následuje po závažnějším nebo opakovaném porušení pravidel. Při dalším překročení resp. porušení pravidel chování následuje důtka třídního učitele, důtka ředitele školy až po zhodnocení nedostatků v chování žáka v pedagogické radě. 

§         Uděluje se max. jedno napomenutí, max. jedna důtka třídního učitele a max. jedna důtka ředitele školy za jedno pololetí.

§         Za zvláště závažné porušení pravidel se považuje hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči druhým, ponižování, formy týrání, ohrožení bezpečnosti a zdraví svého i druhých ve škole, nerespektování pokynů pedagogického pracovníka, které vedou k ohrožení bezpečnosti a zdraví druhých, neomluvená neúčast ve vyučování (neomluvené zameškané hodiny).  

§         V případě závažného porušení pravidel chování nebo dlouhodobého, opakovaného porušování pravidel spolupracuje škola intenzivně se zákonnými zástupci, může pozvat rodiče ke schůzce, případně oslovit odborné instituce, úřady, které pomáhají v řešení v této oblasti.

 

 

IV. Hodnocení chování

 

Hodnocení chování na vysvědčení je v ročnících, kde jsou žáci hodnoceni slovně, prováděno formou slovního hodnocení. V případě užití klasifikace je hodnoceno stupni.

 

Pravidla hodnocení chování žáka vychází z těchto kritérií:

§         Chování žáka ve škole při vyučování a na akcích pořádaných školou

§         Dodržování školního řádu

§         Schopnosti spolupráce se spolužáky, pomoci druhým

§         Přihlédnutí k speciálním vzdělávacím potřebám žáků (pozornost, sociální situace žáka,..)

§         Přístupu žáka ke svému vzdělávání, k plnění školních úkolů a povinností

 

Stupně hodnocení chování žáka

 

stupeň 1 - velmi dobré
Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti školnímu řádu.

 

stupeň 2 – uspokojivé
Žák se dopustil závažného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole i na veřejnosti. Mezi méně závažné přestupky patří i neplnění si základních školních povinností. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

stupeň 3 – neuspokojivé
Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.

 

O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitelka školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí.

 

 

V Dětřichově dne 31. 8. 2009

 

 

Alexandra Bufáková

    ředitelka školy